Řepkový med bez rizika?

K řepkovému medu

V dubnovém Včelařství jsme uveřejnili krátký článek Řepkový med je bez rizika (viz níže).
Týž den vyšel v deníku Právo článek Zbytky z toxických postřiků jsou v medu.
Řada pozorných čtenářů hned volala a psala a při porovnání obou textů vyslovila řadu otázek, které bych se rád pokusil odpovědět.
Dotaz
Právo psalo, že zbytky z toxických přípravků jsou v medu, ve Včelařství je uvedeno, že řepkový med je bez rizika.
Odpověď
Obojí může být pravda. Pokud je znečištění velmi malé, je bez rizika.
Dobrými přístroji lze naměřit obsahy látek v koncentraci 100 až 1000 x nižší, než je jakékoliv zdravotní riziko.
Zásadním východiskem pro jakékoliv úvahy o bezpečnosti či jedovatosti potravin z hlediska reziduí cizorodých látek, je orientovat se v množstevních jednotkách a také pochopitelně v druzích těchto jedů. Různé studie, pravděpodobně i ty, které bez uvedení zdrojů cituje článek v Právu, analyzují na nejmodernějších přístrojích spektra účinných látek od fungicidů, přes herbicidy, insekticidy až po nátěrové hmoty, emise z plastů, kterými jsme obklopeni atd. Nejvíce nálezů je ze skupiny fungicidů. Ale hladiny jsou nízké, nepřekračují hygienické limity. Naproti tomu výskyt plísňových toxinů v produktech, které nejsou ošetřovány fungicidy, může představovat větší hygienické riziko.
Za hygienické riziko se považují buď koncentrace cizorodé látky v konkrétní potravině vyšší, než je úředně stanovená hodnota MLR (maximální limit reziduí) nebo z biologického hlediska přesnější posouzení rizika podle hodnoty ADI (acceptable daily intake = přípustná každodenní konzumace) . Hodnota ADI je stanovena pro většinu cizorodých látek tak, že se experimentálně zjistí dávka, která už nemá žádný efekt na organismus při dlouhodobém každodenním požívání. Tato hodnota má zkratku NoEL (no-effect level). Hodnota ADI je ještě asi 100krát menší než hodnota NoEL.
Je samozřejmě na konzumentovi, zda se spolehne na seriózní autority, které řekly, že to, co je méně než MLR nebo ADI můžeme bez problémů konzumovat každý den, nebo tomu věřit nechce. Pak ale vyvstává problém, co vlastně jíst, protože cizorodé látky v nepatrných koncentracích jsou úplně všude.
Dotaz
Hledali jste v medu také neonikotinoid thiacloprid, který se aplikuje i do řepky v květu?
Odpověď
Ano, nejvíc. V některých medech se objevily stopy thiaclopridu, které ale nebyly větší než hygienický limit (MLR). Ten byl pro thiacloprid až dosud 0,2 mg/kg medu. Od 12. února 2016 v Evropě dočasně platí MLR přísnější, 0,05 mg/kg medu. Jde o formální úřední postup, kdy se ve chvíli chybějících podkladů použije jako limit „worst case“ ( = nejhorší možná) varianta, což je v tomto případě limit detekce. Připravují se podklady pro nové stanovení MLR pro thiacloprid v medu v hladině 0,15 nebo 0,20 mg/kg.
Přípustný denní příjem v potravě pro člověka (ADI) je 0.01 mg/kg váhy konzumenta. Kdyby nějaké desetileté dítě jedlo pravidelně denně takového medu 2 kg, tak už by to samozřejmě ve zdraví nepřečkalo z jiných důvodů, a přesto by nebyl překročen hygienický limit.
Víc než med je cizorodými látkami kontaminován plástový pyl. Ale ani zde nejsou ani zdaleka překročeny hygienické limity pro lidský konzum.
Dotaz
Byly vzorky řepkových medů, které jste analyzovali, opravdu z blízkosti ošetřovaných porostů řepky?
Odpověď
Ano, vzorky byly ve všech případech přímo ze stanovišť včelstev umístěných maximálně několik desítek metrů od běžných velkých řepkových porostů. Máme i vzorky před a po postřiku. Tři vzorky byly z míst, kde bylo podezření na otravu létavek, a na ostatních lokalitách včelaři ztráty létavek nepozorovali.
Dotaz
V minulosti se nejvíce otrav spojovalo s přípravkem Regent, dnes se hlavně bojíme povolených postřiků do květu přípravky Biscaya nebo Bariard. Jaký je rozdíl?
Odpověď
Toxicita thiaclopridu a fipronilu pro včely je z naší zkušenosti velmi rozdílná. Fipronyl (skupina fenylpyrazolových insekticidů) způsobuje dlouhodobé hynutí včel v kontaminovaných včelstvech v blízkostech ošetřených porostů. U thiaclopridu (neonicotinoid) o takových případech nevíme. Jsou ale stále ještě nedostatečné znalosti o odbourávání a působení metabolitů. Každopádně fipronil se pro včely jeví jako daleko toxičtější. Ale ani v případech prokázaných otrav po postřiku Regentem se nenašly závadné medy.
Dotaz
Můžeme bez obav dávat řepkový med dětem?
Odpověď
Já osobně se medu nebojím, protože ve srovnání se vzduchem, vodou a běžným jídlem med přidává k celkovému příjmu cizorodých látek jen nepodstatný zlomek promile.
Dalibor Titěra
VÚVč Dol

Milé zjištění: řepkový med je bez rizika

Jak rozkvete řepka, objeví se obavy: neobsahuje ten dobrý řepkový med, co se krásně pastuje, nějaké zbytky chemických přípravků na ochranu rostlin?
Existuje více různých typů látek a přípravků, které mohou být před květem nebo při květu do řepky aplikovány. Může se jednat o insekticidy proti hmyzu, fungicidy proti plísním nebo o tekutou výživu rostlin. Pokud byly v době aplikace dodrženy předpisy a návod k aplikaci přípravku, nemělo by dojít k ohrožení včel, ani kvality a nezávadnosti medu.
Přesto jsme se, v souvislosti s obavami tazatelů, chtěli přesvědčit, zda současná technologie pěstování řepky neohrožuje kvalitu medu. V různých místech v ČR jsme u včelařů odebrali několik řepkových medů. Ve čtyřech z těchto lokalit měli včelaři podezření na otravu včel, v ostatních se nic nedělo.
Tyto vzorky jsme poslali do jedné z nejlépe vybavených specializovaných laboratoří na analýzu přítomnosti 18 různých pesticidů, které se dnes používají k ošetřování řepky.
Byly použity metody plynové chromatografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD) a kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS).
Citlivost těchto metod je v řádu 1 mikrogramu na kilogram zkoumaného vzorku. To je pro lepší představu jedna tableta acylpyrinu rozdrobená ve 100 tunách (deseti vagónech) materiálu. To znamená, že analýza je tak citlivá, že zachytí stokrát menší množství, než jsou hygienické limity.
Výsledky
Ani v jednom měřeném vzorku řepkového medu nebyly nalezeny žádné zbytky analyzovaných pesticidů, které by mohly představovat sebemenší zdravotní riziko.
Vysvětlení není těžké
Pro rostlinu je květ místo, kde dochází k oplození vajíčka a tvorbě semene. Hlídat si čistotu tohoto procesu je pro každý živý organismus klíčová věc, má-li přežít do dalších generací. Nektar je skrytý hluboko v květu, květ kvete jen velmi krátce. Pole je žluté dva týdny, ale expozice květu je jen jeden den. Včely se kontaminují převážně kontaktně na povrchu těla a jsou velmi citlivé. Spíš se nevrátí domů, než by donesly něco silně jedovatého. Výjimkou byl dnes již do řepky nepovolený fipronil (Regent), který působil pomalu a předával se v hnízdě kontaktem na úlové včely, které hynuly ještě dva týdny po postřiku pole. Ani při těchto těžkých otravách nebyl med zasažen.
Závěrem můžeme včelaře ujistit, že řepkový med je naprosto bez obav poživatelný. Uklidněte své rodiny a zákazníky, že ač obrovské postřikovače na polích vypadají hrůzostrašně, není důvod se obávat o kvalitu medu.